Možná jsem byl listím ve tvých korunách možná spatřím se v písku řek blízko klidným hladinám tuším že možná jsem mízou byl mízou stromů pravěkých povstal jsem z polí, trávy, luk z vůní květů smutečních lilií Možná jsem byl pouhý stín křídel havraních a stín chladivý, na tvých tvářích sníh co náhle roztál slzou v oku tvém, dolů stékám zemi té co žízní víš bylas blízko je to dáno, bylas srdcem mým Možná, že zítřek spatřím z pohledu tvých drahých očí a křídla ptáků vynesou mou duši výš zítřek spatřím z pohledu tvých drahých očí a křídla ptáků, vynesou mou duši výš Možná jsem byl zvíře tebou zabité tušíš, možná už zítra sám zahlédneš blýskat nůž v minulých dobách jsem kámen byl kámen ve zdi klášterní možná se vrátím v náručí zdí navždy vlídných a tichých dnů Spím v údolí, písečném, legend nevzkříšených mír u králů, kam se vrátím, kde svět spatřím. Možná, že zítřek spatřím z pohledu tvých drahých očí a křídla ptáků vynesou mou duši výš zítřek spatřím z pohledu tvých drahých očí a křídla ptáků, vynesou mou duši výš Možná, že zítřek spatřím z pohledu tvých drahých očí a křídla ptáků vynesou mou duši výš |
Diskografie >